Eviduji tady jedno doslova nakousnutý
téma. Pamatujete ještě na gastro peklo na talíři? Dneska si dáme tekutý pokračování:
tak copak nejhoršího jste kdy vypili? Platí stejná pravidla jako u gastro pekla-počítají
se jen osobní zkušenosti a pamatujte si, že nic není tak nechutné, aby to tu
muselo z pouhé ohleduplnosti k ostatním chybět. Dokažme si, že přežít
se dá všechno. Skoro.
1. Kakao
z rychlovarky
Začnu rovnou čerstvou dobrotou,
kterou si mohou k nedělní bábovce vychutnat snad jen rodiče dětí a děti rodičů
s pokročilou demencí, protože normálního člověka tenhle recept prostě nenapadne.
Začalo to přitom celkem příjemnou
nabídkou, jak už tak často hrozné historky začínají – stejně jako mě kdysi děti
slíbily „super překvapení“ za zavřený oči a pak mi ustřihly pramen vlasů.
„Dáš si kakačíno?“ zeptal
se mě Žmur a než jsem stihla zapřemýšlet o následcích, zavřel mě do pokoje. Za podezřele
krátkou chvilku nese něco, co na první pohled vypadá jako kakao. Na první lok to
chutná, jako když vydojíte mlíko z krávy zabité elektrickým proudem, který
na ní sesmahl chlupy do jednolité hmoty a následně vyzkratovaly pojistky v celým
JZD. Na druhý lok slyšíte táhlé bučení kamarádek ze stáje a hejno masařek kličkující
nad nebožkou.
„Dobrý co? A expresní! Jsem
nalil mlíko do rychlovarky a nasypal tam rovnou kakao a skořici,“ dělí se
Žmur ochotně o recept, jak ušetřit 5 minut času a vygenerovat někomu jinýmu
práci na půl hodiny s odstraňováním zasmrádlýho mléčnýho strupu z topného
tělesa. „Ještě mě mohlo napadnout uvařit v tom krupicovou kaši,“ snažil
se Žmur snížit napětí.
2. Babiččiny
šuměnky
Šuměnky jsou pro mě jako vykládaná
brokátová krabička na vzpomínky, takže když jsem je nedávno viděla v nějakých
obzvlášť zapadlých potravinách, kde vedoucí dosud nosí plášť (!), byla to jasná
volba spotřebitele.
Výsledek byl tristní, samozřejmě
se zdaleka nejedná o výrobek v mé blahé paměti. Ačkoliv chápu, že je z mé strany nefér vyžadovat úplně stejný výrobní proces.
Šuměnky jsem totiž pila jenom u
babičky, která je začala systematicky nakupovat nejspíš ještě za války. Nechci
vás mystifikovat, ale jestli existovaly nějaký protektorátní Vůdcovy rauschenky,
babička je měla ve svý plechový piksle od kafe. Postupně tam přibývaly
jednotlivý ročníky, od šuměnek Milady Horákové z politických procesů až po Gagarinovy šuměnky.
Pro mě byl let do vesmíru každá z
nich, protože se na sebe jednotlivý pytlíky časem přilepily, takže to člověk
pil i s papírem. Bylo to sladký, slaný, s buketem prvorepublikový
kávy a zvláštním druhem zkaženiny, mohou-li chemikálie vůbec expirovat. Prostě instantní
chuť 20. století.
3. Salkodrinky
Vím, že je laciný přidávat na
seznam alkohol, ale jeden sem ultimátně patří. Už si nevzpomínám, koho tenkrát
napadlo vzít na víkendovou chatu salko, ale vzpomínám si, že původní záměr byl
stejně jako u kakačína dobrý a hlavní myšlenkou bylo smíchat to s whisky a
dopomoct si tak k produktu, který by od originálu nepoznal ani seniorní
degustátor z Baileys.
Ono to máte jedno, ta whisky byla
stejně hnusná a vypila se s kolou, ale přece to salko nepřijde nazmar, že
jo, zvlášť když nám bylo kousek přes 20 a naše játra vrněla jako fungl novej naleštěnej
motor v závodním Porshe.
A tak se pilo salko s rumem,
salko s myslivcem a nechybělo ani salko se zelenou a vůbec bych se
nedivila, kdyby někdo pil to salko i pivem nebo s energeťákem. A víte, co je
na tom nejhorší? Zatímco dnes bych si pouze jeden takový drink šla dát rovnou
do čekárny na pohotovosti, tenkrát jsme se vzbudili, dali si kafe se salkem a vůbec nikomu nebylo špatně.
4. Kokosový probio nápoj
Všimli jste si, kam se
přestěhovaly všechny střevní bakterie? Do ledniček zpovykaných Evropanů. Všude
na nás útočí chytře se tvářící sdělení, jak probiotický střevní bakterie tlumí záněty, zvyšují imunitu a zlepšují
náladu, takže už je dneska najdete i v očních kapkách a ve 20 druzích zakysaných
výrobků v každý vesnický Jednotě.
Výsledkem této kampaně je, že si
člověk na miliardy těchto miniaturních mazlíčků vytvoří návyk a při cestování
marně hledá kefír. V Kostarice existují jen brutálně sladký jogurty a pár
druhů probio nápojů, jeden z nich zdravě se tvářící nápoj z kokosu.
Když jsme TO otevřeli a naklopili
hrdlem dolů, líně z toho do sklenice odpleskla hustá bílá kapalina, o
naprosto stejné textuře, vůni a chuti… opalovacího krému.
Kromě kokosovýho
éčka jsme i jako naprostí laici dovedli vyjmenovat titan, zinek a klasickou
Nivea příchuť. Pít to byl zvrácený požitek, kdy je váš mozek přesvědčen, že jste
zešíleli a žerete náhodné prostředky osobní hygieny v dosahu.
5. Mořský
kolagenový nápoj
Když jsem ještě psala copywriting, rozeznávala jsem kvalitu svých textů hlavně podle toho, že jsem po jejich
odevzdání začala mít neodolatelný nutkání daný výrobek vlastnit a používat.
Stejně tak to bylo s nejmenovaným
kolagenovým výrobkem, což bylo mimochodem úplný instantní vzkříšení srovnatelný
s velikonočním zázrakem. Krásný vlasy, zářivá pleť, nehty jak tygří drápy,
chrupavka jen to lupne v kolenu.
Přesně tohle jsem potřebovala, takže jsem si
pro své transformační účely pořídila celý kilo kolagenovýho nápoje z rozemletých mořských
ryb. Nejsem tak bohatá, abych si mohla kupovat drahý malý balení, žejo.
Pravačkou nedočkavě míchám odměrku
ve sklenici vody, v levačce držím zrcátko, protože už za pár minut budu
vypadat jako mladší ségra Cary Delevingne. Ale po prvním loku pochopím, proč
všem ženským venku na ulici není dvacet a proč plastický chirurgové nedělají
stávky za vyšší mzdy.
Chutná to úplně přesně jako voda z akvárka. Akvárka,
kde žije kromě neonek takovej ten smutnej šnek, co olizuje špinavý sklo a ten šnek umřel už před několika
týdny. Zbytek té kilovky jsem vyhodila při úklidu skříně nedávno, aby to
nedopadlo jako babiččiny šuměnky.
Mimochodem, když jsem hledala, co
je celosvětově nejhorší nápoj, narazila jsem na jihokorejský ttongsul, který
má rozhodně našlápnuto tenhle odvážnej cíl splnit.
Jeho základní složkou jsou výkaly
dítěte od 4 do 7 let. Odebereme vzorky, pár dnů vychladíme v lednici vedle salátu, másla a pomazánek. Potom hovínka smícháme s vodou
a necháme přes noc fermentovat.
Správná jihokorejská hospodyně přidává rýži a
kvasnice a nechává zvolna dozrávat dalších 7 dnů pěkně na sluníčku, křiku a
nadávek sousedů nedbajíc. Výsledný nápoj s 9 % alkoholu údajně léčí kromě
bolestí i zlomeniny a epilepsii. Kombe!
|
Giphy |