pátek 17. května 2013

Velký bratr tě vidí



a jestli si myslíte, že to dnes bude o Žmurovi, tak jste úplně out!


Ostatně stejně jako já. Holky mi vždycky říkaly, že až se narodí to druhý, tak teprve pochopím, co je to mít děti. To mi teprve dojde, proč se chodí na plastiku povislých očních víček z nevyspání a na sterilizaci, aby se to sfouklo společně s liposukcí a prsními implantáty všechno pod jednou narkózou.  Povislých je zatím jen pár plen na sušáku a sterilní, jako už tradičně v naší domácnosti,  tady není dokonce vůbec nic.

Čičman se definitivně vzdala svého bohatého nočního života. Celkem chápu, že ji párty v půl třetí ráno při stereotypním pohledu na naše klimbající obličeje brzy přestaly naplňovat a svým způsobem je mi jí dokonce líto. Taky mě nebavilo, když mě někdo vytáhnul na jedno a uprostřed největší zábavy a házení pivními tácky na cíl začal zívat a nutně potřeboval na poslední metro, protože ráno vstává. V noci Čičman prozře nejdřív kolem jedné, objedná si velký milk shake a zase způsobně odpadne.

Pár dnů poté, co se vyklidnila,  začal být Milý roztržitý a po večerech se koncentroval se na práci s notebookem. Zpozorněla jsem, protože přesně takhle začínají nákupy něčeho, co je ve výsledku strašně drahé, na hovno a většinou to tajně nakopávám při každé cestě okolo, když není doma.

„Nepotřebujeme s novým dítětem taky větší auto, že ne?“ ujišťovala jsem se mimochodem při vaření večeře. „Ani Galaxy S4 nebo letadlo na dálkové ovládání?“ ptám se dál jako by se nechumelilo a sypu do polívky škrob místo soli.

„Víš co. Nech všeho a pojď se na ní podívat. Tohle je přesně to, co hledáme. Čičman bude mít v ložnici jen vysílačku s čidlem na hluk, ta nikam neuteče. A Žmur ka-me-ru! V noci se dá zapnout infračervené vidění a pomocí ovladače přímo v mobilu se s ní můžeš rozhlížet všude po jeho pokoji.“
„Takže kamera na hlídání dětí?“
„Když jí dnes objednám, doručí nám ji už zítra.“
„Tak ji objednej.“ Kapituluju.
„Už je dávno objednaná“ uzavřel to Milý.

Večer nato jsem zanechala spící děti a Milého nad notebookem a krabicí s naší křemíkovou au-pair svému osudu a šla s Gábinou na chvíli do parku na zahrádku. Cestou domů mě už v mezipatře trnou zuby z houkání nějakého alarmu. „Senzor pohybu“, vysvětluje Milý, když jsem rozrazila dveře.
„Vidíš, teď se Žmur napil a otočil na bok. To musím ještě optimalizovat“, jal se znovu rozebírat a programovat přístroj. „Hned za tebou přijdu.“

Od hned uplynuly asi dvě hodiny a už jsem dávno spala, když mi přilehnul ruku. „Podívej, teď otevřel oči!“
„A jak to poznáš“, ptám se rozmrzele a mhouřím na displej s ležící postavičkou pod peřinou.
„Úplně jednoduše. Když má otevřený oči, tak mu do tý kamery červeně svítěj. Jako když si posvítíš baterkou v džungli. Vůbec se nechtěl probudit, ani když jsem s ním cloumal, abych to mohl otestovat“ postěžoval si. „Součinnost s technologickým pokrokem je v téhle domácnosti vůbec žalostná“, zaslechla jsem jen zdálky a znovu usnula.

Ráno přebíhám v nedbalkách s miminem v záňadří a jogurtem v zubech přes pokoj, když paralelním zrakem zaregistruji pohyb v poličce proti Žmurově posteli. Ukročím pár kroků doprava. Kamera se točí se mnou. Položím dítě na postel a stáhnu si ramínko od podprsenky. Objektiv se teleskopicky vyšroubuje dopředu div nepřepadne z poličky. Zazvoní mi mobil. „Dobrý, co? Mohli bychom si objednat celý set do všech pokojů a do koupelny a díval bych se potom na rozdělené obrazovky jako sekuriťák! Bacha, Žmur ti právě někam odnesl ten jogurt. Nechceš udělat striptýz?“








15 komentářů:

  1. Tak z tohohle blogpostu se mi chce regulérně umřít smíchy.

    A pak jsem to přečetla nahlas, a když se manžel dosyta dosmál, prohlásil pobaveně: "To musím taky někdy zkusit!"

    Je fakt, že u nás by se ta kamera uživila, když máme tak dlouhý byt, že občas pošlu manželovi mail z ložnice do kuchyně a on mi pošle mailem odpověď...

    OdpovědětVymazat
  2. squire: maily už si posíláme dlouho, většinou takhle ladíme v kolik si dáme v kuchyni sraz na večeři;) doufám, že technika nepokročí natolik, že budeme jíst každý v jiné místnosti a konverzovat přes videokonferenci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No mě to naše "poprvé" hrozně rozesmálo - byla jsem večer zalezlá v ložnici s Malušákem, ten teda ještě nic jako noční rytmus nemá, takže jsem si k hlídkování vzala noťas a dávala jsem dohromady povídku k publikaci. Manžel seděl v kuchyni a pařil nějakou strategii na svém noťasu. Když jsem povídku dokončila, poslala jsem ji jako vždycky na manželův pracovní mail, aby mi ji v práci vytiskl, v textu mailu pokyny "prosím, tohle dvakrát, jednostranně", a za pět minut jsem si málem smíchy vzbudila Malušáka, když mi došla mailem odpověď "Dobře!" Tak jsem se sebrala, doťapala do kuchyně, zeptala jsem se, proč mi mailuje do ložnice, a manžel odvětil: "Si furt stěžuješ, že ti nikdo nepíše..."

      Vymazat
  3. Mekbílová
    ano ano, doporučuji ještě čidlo dýchání, zklidňující polystyren a samohybnou uspávací houpačku! můžeme vám je levně prodat!:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. "zklidňující polystyren" - Montážní pěna ? :)

      Vymazat
    2. MB ne, to jsou takové polystyrenové kuličky, do kterých se kojenec zahrabe, ale nesmí dýchat, aby je nerozfoukal!

      Vymazat
  4. "ve výsledku strašně drahé, na hovno a většinou to tajně nakopávám při každé cestě okolo, když není doma." to mě rozesmálo. A ještě mnohé jiné věty.
    V souvislosti s touhle si ale říkám: Ta kamera nahoře v poličce se musí hodně těžko nakopávat.

    OdpovědětVymazat
  5. Jak se nosí jogurt v zubech? To máš tak velkou pusu, nebo už ty umělohmotný jogurty dělaj tak malý, že se do ní vejdou?

    OdpovědětVymazat
  6. Někdy by bylo dobrý mít takovýho špeha nad lednicí, že by nabonzoval, kdo tam co kdy vybrakoval ;-) Jako součást diety ;-) Snad se vám do kamerovýho systému nikdo nenabourá ;-)Bos.

    OdpovědětVymazat
  7. Kamera má úžasný retrofuturistický design. Udělala jsi striptýz nebo jsi začala pátrat po odneseném jogurtu?

    OdpovědětVymazat
  8. MB: spis kdyby jste nechali roubik a provazky levne nebo za odvoz!
    Lisko: zato se da fackovat nebo pres ni prehodit satek jako pres klec s andulkama...
    Sejro: bud uchopem pres cast vicka nebo za dno, dle vyrobce. V kazdem pripade to vyzaduje jemnou praci celisti!
    Bosorko: v nasem pripade spis tatrankovou a nugetkovou policku. Od doby, co si Zmur otevre lednici, tam nechavame jen zeleninu a makrobiotickou stravu, ktere neublizi
    Dee: ranni striptyz nebyl, memu odstinu pleti vice slusi infracervene nocni paprsky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hm, u jogurtu ve skle to musí být opravdu akrobatický výkon!!!

      Vymazat
  9. Chachá, jen jsem se odhodlala napsat, že až teď jsem pochopila první větu
    "...jestli si myslíte, že to bude o Žmurovi..."
    v souvislosti s nadpisem.

    Jó, u psice jsou cesty humoru rozmanité.

    OdpovědětVymazat
  10. Jezis to nemuzes psat takove veci verejne, az Petr prinese domu kamerku, tak vim ci je to vina :)

    OdpovědětVymazat
  11. kulido, veškerá podobnost s realitou je čistě náhodná!

    OdpovědětVymazat